|
Řeka Berounka, která klidně vlny své k stříbropěnné Vltavě valí, zdá se býti tichou, neškodnou vodou,
neuplyne ale roku, aby času jarního z břehů nevystoupila a po okolních lukách a polích se nerozlila.
Hne-li se náhle led a zatarasí-li se u Mokropes, neb u Bráníka, pak vzedme se a nastává často i
nebezpečná povodeň. Velká voda ve zdejší osadě byla již odedávna něčím tak obyčejným a srozumitelným,
že nenalézali pisatelé knih pamětních příčiny, proč by ji zaznamenali pro budoucnost. Jen tenkrát tak
učinili, když povodeň způsobila větší škody na polích, oseních, ztrhala cesty, domy, nebo si vyžádala
za oběť i lidské životy.
R.1734 byla kromobyčeje velká voda, jak stojí zaznamenáno v misále v Karlíku.
R.1739-1740 po kruté zimě, kdy řeka zamrzla až na dno, hnul se led 15.III. a nadělal obrovských škod
v okolí Prahy a zde za mnoho tisíc zlatých.
R.1775 dne 31.ledna zatarasil se led u Bluku /Bluk u Dolních Černošic byla dříve tvrz a dvůr,
náležející paství ke Karlštejnu/ a nastala veliká povodeň, při kteréž voda v kapli až ku tabernákuli
sahala a velikých škod nadělala.
R.1769 dne 21.XII. byla neslýchaně velká voda, která po celý čas vánoční trvala. Po novém roce ještě
na všechny strany, nejen v dolinách, nýbrž i na největších vrchách hojně prameny se vyprýštily, tak
že místem, kde jakživ žádný nepamatuje, aby pramen byl, se vyskytl, jehož mlynář na jedno kolo
potřebovati a mlýti mohl. Zároveň se dokázati může, že v obci dobřichovické takového pamětníka není,
jenž říci mohl, aby pro sklepy panské led na Blatnicích sekat i k forocení voziti se mohl, jakož toho
roku 1770 se skutečně stalo, že z pramenité vody z Blatnic sklepy se naplnily.
R.1770 na den sv. Josefa napadlo mnoho sněhu a ten zůstal ležeti po 7 dní, z kteréhož sněhu byla voda
ještě o 4 coule vyšší, než ta první a mnoho škody na polích, lukách a koních učinila a přes 9 dní
trvala. Když ale po tom sněhu a té velké vodě bylo, zase hojné deště přišly, které 3 dny a 3 noci
trvaly, z nichž zase potřetí velká voda následovala, tak že lidé nejen v Dobřichovicích, ale i jinde
ani ze stavení jíti nemohli a také skutečně se vystěhovati musili.
R.1770 dne 2.IV byla zase velká voda, jež 8 dní trvala.
R.1784 dne 28.II. mimo nadání odešel led a hned na druhý den na to taková povodeň povstala, kterou
z živých lidí nikdo nepamatoval.Při zámku vystoupila voda na 7 a půl lokte. Při tom natropila velikých
škod. Odnesla mnoho dříví a strhla 3 chalupy blíže vody a sice celou chalupu Františka Šplíchala, kus
domku Karla Kořínka a část stavení přívozníkova. S mnohou těžkostí zachráněn byl František Šplíchal
od utonutí. Na druhé straně strhla povodeň chaloupku, v níž bydlil obecní lukař, příjmím Palát. Vlny
přihnaly se tak rychle, že zmíněný lukař zachránil svůj život a své manželky jedině tím, že vylezl na
vysokou lípu vedle domku stojící, kde celý den a noc ve mrazu zdržeti přinucen byl. S největším
nebezpečím života zachráněn byl od odvážných sousedů, sedláka Sýkory, bratra svého Paláta a zdejšího
přívozníka. Za svůj hrdinský čin byli zmínění tři hajitelové od císaře Josefa II. obdarováni. Ve vsi
Letech vzala voda tři chalupy a čtvrtou na polo zbořila. V té nalézal se jistý muž, jménem Šuka k 70
letům starý, který při povodni zahynul, ježto nechtěl, ač varován domek opustit. Škoda povodní
odhadnuta byla na 2000 fl, při velkostatku na 1500fl. Štěstí, že panská stodola byla v dobrém stavu
a pevně zbudována a náraz ker ledových vydržela. Jinak by bylo půl vsi zatopeno.
R.1777 6.ledna trhla Berounka led od Starých Hutí a ten se nahromadil od Zbraslavi až ku Všenorům.
Voda se vzedmula a skrze nastávající ustavičné mrazy řeka zamrzla. Nad jezem dobřichovickým valila se
voda do půl druhého lokte, tak že mlynář po jistý čas mléti nemohl a to trvalo až do sv. Matěje,
kterýžto den v noci o 11. hodině led se zase trhl a k Mokropsům se hnal, kde nastala zácpa, tak že se
led zatarasil a až ke vsi Letům sahal. Příkop bránící vodě, by nevedrala se do zelnišťat, se strhl a
zácpa z druhé strany všenorské vydržet nemohla, tak že led se na 2 strany rozdělil a z jedné strany se
valil přes pole a zelnišťata a luka, a z druhé strany štěpnic, pole a pastvišťata pokryl, mnoho
stromoví polámal a vyvracel, pod okny zámku švestky, ačkoliv dosti silné byly,k zemi ohnul, zlámal a
povrátil.Dobrou zemi s polí odnesl, tak že se málo sena sklidilo a zelí těž. A poněvadž spolu také
suchý rok napadl, málo jaře se sklidilo, obzvláště ječmene.
R.1812 dne 3.července okolo 2. hodiny odpolední přihnala se velká bouře. Na to ráno o 4. hodině
karlický potok byl tak silný, že jsme myslili, že se protrhne a pole zaplaví. K polednímu tekla již
voda beze všeho nebezpečenství. Ten samý den, na sv. Prokopa okolo 5.hod. večer nová voda přišla a
téměř všechna pole přikryla. Přes t.zv. hráz karlického potoka běžela z výše 2 a půl lokte s takovou
silou a prudkostí, že již půl hráze strhla a s meze silné stromy sebou vzala. Skrze prudkost a
karlickou strouhu rozdělila se povodeň na 4 díly:
Jeden díl tekl přes mí pole naproti t.zv.oberforstovy chalupy č.63 tak neslýchanou výškou, že povodeň
na 2 díly rozdělila a to jeden díl vzal běh přes panský pole, druhý mnohem silnější dal se přes
Sýkorovy a Kottnauerovy a jiných sousedů pole pod vinicí k Blatnici.
Druhý tok vody vylil se vozovou cestou mezi kostelem a mým polem dolu k aleji.
Třetí díl vzal svůj běh od cihelny vpravo a zaplavil můj celý ječmen od vejsevku 9 str., tak že jsem
jen 6 mandel obdržel a ten byl samá zem. Na ten způsob pole od Letů až po Vráž zaplavena i luka pod
vodou, že sklízena býti nemohla. Nejpěknější zem byla spláchnuta a celá alej od kostela až k rybníčku
byla seškrábána a povezena 300 forami nové prsti, ale práce byla marna skrze druhou povodeň, která nás
ten samý měsíc dne 22. přepadla. Po povodni byla krajská komise držena a stanoveno, aby se karlická
strouha vyklidila. Práce byla licitírővaná a přejal ji za nejmenší peníz Matěj Špaček, podruh z Horních
Mokropec. Od jednoho sáhu po 1 fl 15kr. Délka obsahovala 297 sáhů, což činilo 348 fl 45 kr......
Krátkými slovy sděluje farář Holec, že po kruté zimě, počínající prosincem 1829 a trvající do konce
února 1830, nastaly dlouhotrvající deště, jimž následovala velká voda. Beronka se rozvodnila již
26.II 1830 ráno, zatopila Zbraslav, utvořila veliké jezero, ježto led se nechtěl hnouti. Teprve druhý
den večer o 5.hod. led povolil a voda se hnala směrem ku Praze.
Velmi obšírně popisuje farář Kalaš povodeň, nastalou na jaře r.1845. Předcházela krutá zima, mrzlo již
koncem října, ale sníh nepadal. Led zůstal ležet až do velikonoc ve velkých masách. Když se hnul, byl
silný 2 lokte a odešel beze škody, ale voda při deštivém počasí rychle stoupala a dosáhla téměř výše z
r.1734. Od téhož roku změnilo se řečiště a rozšířilo se tak, že daleko více vody mohlo odejíti, než
dříve. V zámku vnikla voda do kuchyně, půl kamen stálo ve vodě, ve dvoře panském zatopila stodoly a
pokazila mnoho obilí. Škody na pozemcích, zdech, věcech a v Řevnicích byly obrovské. Ozimy zničeny,
pole pokryta bahnem, pískem, kamením. Komise shlédla škody a odhadla je na 11000 fl.
Hrozný den nastal Dobřichovicům dne 29. května 1845. Nad Mořinou objevil se tmavošedý mrak s blesky
a strašlivým krupobitím nad zdejším údolím.Kusy ledu jako vlašské ořechy a slepičí vejce, v Řevnicích
jako lidská pěst, hrozné divadlo. Krajina byla jako v zimě ledem pokryta, jako by sníh napadl. Ještě
druhý den ve stínu ve zdejším dvoře ležely kusy ledu. Nejstarší lidé nejsou pamětníky něčeho podobného.
Zvláštním úkazem bylo, že stromoví krupobitím nebylo zničeno. Mrak stál zrovna nad Dobřichovicemi,
klasy stály vzpřímeně a panovalo úplné bezvětří.
Dne 20.VI. krupobití se opakovalo. Ukázal se mrak od strany západní, od Všenor, k vinici zdejší, ale
krupobití nebylo tak hrozné, uškodilo vinici a rozbilo všechna okna k východu obrácená.
Jiné krupobití zničilo mnoho plodin v r. 1861 dne 17.VII., kdy těžký mrak ledový nadělal nesmírných
škod.
Povodeň z r.1872 ze dne 25.května popisuje farář Stolovský. Průtrž mračen u Hutí způsobila povodeň na
Berounce, sem připlavalo několik mrtvol. Z nich poznán byl Josef Klement, kontrolor z Nové Hutě; jedna
neznámá žena ve stáří 25 let, 4 muži a jedno dítko v stáří jeden a půl roku nebyly poznány.
U Dobřichovic vyloveny mimo to 3, v Zadní Třebáni 2, v Přední Třebáni 2, kteří dílem v Karlíku, dílem
v Řevnicích pohřbeni byli. Zde nepřišel nikdo o život. Voda valila se do vsi přes zdi Řezníčkova statku,
rostla úžasnou rychlostí, vnikala do domů, kazila zásoby, pole zanesla bahnem. Zdejším rolníkům
poskytmuta od státu na 40 let bezúročná půjčka. Na onu povodeň budou se mnozí pamatovati./Viz
feuileton, Nár.Politiky z 25.V.1922./
Velká povodeň byla v roce 1890, kdy spadla část Karlova mostu. Dne 16.V.1911 při velké vodě vnikla
voda do nádvoří a kaple stála ve vodě.
Dne 26.II.1922 dosáhla výše vody 2m 30cm nad normálem. Led od Křivoklátu hnal se v obrovských kusech,
kry půl metru silné zůstaly na břehu ležeti. Voda poškodila ploty, odnesla koupadla, jinak ale neučinila
škody.
Úpravou řečiště a rychlou pomocí při zácpě ledu nanebývá veliká voda takových rozměrů, jako za
dřívějších časů. Po regulaci levého břehu upevněn na břehu vodočet a druhý na mostním pilíři, tak že
každý o stavu vody se může přesvědčiti.
|